LARP: Derniéra

Na hru se přihlásíte vyplněním registračního formuláře, na jehož základě společně vybereme vhodnou postavu. Před samotnou hrou je třeba nastudovat vlastní postavu (kterou vám zašleme) a přečíst si společnou historii a úvodní texty. Herní mechaniky a pravidla je třeba znát, ale před hrou je znova na místě zopakujeme a dovysvětlíme.

Hra se platí předem. Aby se mohla uskutečnit, je třeba přesný počet hráčů. Pokud vám do toho něco vleze, pokuste se prosím sehnat za sebe náhradníka a dejte nám hlavně vědět. Pokud neseženete, zkusíme to my a poplatek vám vrátíme. Pokud účast zrušíte pět dní před hrou a později, registrační poplatek propadá.

Struktura hry

Příprava:  vysvětlení pravidel, triggerů, herních mechanik, breefing jednotlivých hráčů

Samotná hra

Závěrečná reflexe: asi půl hodiny.

Pravidla

„Rudá stop“ = okamžitá stopka. Pokud tohle uslyšíte od kohokoliv, okamžitě zastavte, vystupte z role a přeruště hru.

„Zpomal“ = pokud tohle uslyšíte, uberte na intenzitě svého hraní.

„Přidej“ = pokud naopak chce od ostatních hráčů hru více intenzivní.

Ruka na hlavě = vystupujete z postavy a jednáte za hráče. Nejste tedy jako postava na scéně.

Žádné fyzické násilí není dovoleno.

Respektujte předem domluvené fyzické hranice! Pokud si nejste během hry jisti nebo váháte, jestli si můžete k člověku něco dovolit, raději to nedělejte.

Romantické scény: romantika není hlavní složkou hry, a proto na ni ani nemáme mechaniku. Pokud byste i tak měli pocit, že by se vaše postava mohla s nějakou blízkostí setkat, domluvte si předem s hráčem druhé postavy, jak chcete romantiku hrát.

Mechaniky

• Pokud se výše uvedené informace neshodují s tím, co máte v postavách znamená to, že vaše postava ví něco, co není obecně známé. Automaticky platí, že více pravdivá je pro vaši postavu ta informace, kterou máte napsané v životopisu
  
  
• Kouření – ve hře funguje mechanika kouření, každý i když je v reálu nekuřák může hrát kuřáka a jít si zapálit na balkón. Může to být zajímavý způsob, jak se dát do řeči s někým novým.
  
  
• Neherní předměty a lokace jsou označeny růžovou stuhou naopak signifikantní předměty do hry jsou označeny červenou stuhou, tyto předměty budou jistě pro některou postavu důležité.
  
  
• Během hry se bude připravovat občerstvení, i tato akce je součástí hry a tak k tomu přistupujte.
  
  
• Alkohol – ve hře se může vyskytovat i herní alkohol, pro toho, kdo by nechtěl pít ten opravdový. K alkoholu přistupujte, jako k možnému
  katalyzátoru, ale ne fraškoidnímu prvku.

Hra Derniéra se odehrává v první polovině 80. let v Československu. Ve hře se můžete setkat s různými dokumenty, které byli v té době důležité, ale dnes mohou být již zapomenuté. Rádi bychom vám poskytli malého průvodce dobovým kontextem a klíčovými pojmy, které vám mohou pomoci lépe porozumět atmosféře 80. let v komunistickém Československu.

80.léta v Československu byla obdobím silného vlivu komunistického režimu na všechny sféry života. Politika, kultura, a dokonce i každodenní život byly ovlivněny oficiální ideologií. Vůdčí postavení ve státě měla Komunistická strana (KSČ). Každý, kdo chtěl dosáhnout vyšší pozice, musel s KSČ buď spolupracovat nebo do ní vstoupit.

Jednou z významných událostí té doby byla “Charta 77“. To byla deklarace, kterou podepsali různí intelektuálové a odpůrci režimu, kteří protestovali proti porušování lidských práv režimem. Signatáři Charty 77 čelili různým formám perzekuce, jako bylo propouštění z práce nebo věznění, v krajních případech dokonce odebrání občanství.

Dalším důležitým aspektem byla “výjezdní doložka“. Pro cestování do zahraničí bylo nezbytné získat povolení od státu. Pro většinu obyvatel to byla někdy až nemožná úloha, která často zahrnovala složitý byrokratický proces.

Kulturní scéna té doby byla poznamenána i zákazem hudby skupiny “The Plastic People of the Universe“. Tato undergroundová skupina byla známá svým nekonformním stylem a texty, které se často dostávaly do konfliktu s oficiální propagandou. Jejich hudba byla zakázána a přechovávání nebo distribuce nahrávek mohla mít vážné následky.

Strach a potlačování “nekalých živlů” bylo pod taktovkou tajné policie Státní bezpečnosti (StB), která perzekuovala disidenty (odpůrce politického režimu) a snažila se potírat jakékoliv protistátní akce. Mezi občany té doby měla velké množství informátorů, kteří dobrovolně či z donucení donášeli na své kolegy, sousedy, kamarády.

Doufáme, že vám tyto informace pomohou lépe porozumět prostředí, ve kterém naše hra probíhá. Pokud máte nějaké otázky, neváhejte se na nás obrátit.

Děj se odehrává v roce na jaře 1981 v brněnském Divadle. Skupina herců, zaměstnanců divadla a nejbližší rodina se setkají na rozloučení s jejich zesnulým kolegou, hercem Karlem Dohnalem. Karel byl herec Divadla a mimo jiné také disidentem (podepsal Chartu 77 a otevřeně vystupoval proti režimu, zejména po roce 1968). Kvůli perzekuci režimu se z něho stal opilec. Všichni se schází v Divadle u menšího posezení a uctění památku Karla Dohnala. Při tomto smutečním posezení se začnou na světlo světa dostávat různé tryzny, traumata a vzpomínky minulosti.
Karel byl dlouholetý herec v Divadle (naše divadlo nemá jméno v textech se objevuje jen jako divadlo s velkým „D“). Byl proti režimu, a tak se nebylo čemu divit, že podepsal Chartu 77. Od té doby to s ním šlo z kopce. Bylo mu postupně zakázáno hrát. Ze začátku musel hrát jen drobné role, poté musel dělat technika a kulisáka až nakonec dostal z divadla výpověď úplně. Karel to těžce nesl. Již předtím se utápěl v alkoholu, ale šlo to s ním čím dál více z kopce. Není se (možná) čemu divit, že od něj žena s dcerou, před asi půl rokem, odešli. Určitě nebyl nejlepším vzorem (nebo ano?). Každopádně ho jednoho dne našla jeho žena mrtvého, když mu nesla oběd, starala se o něj totiž i poté co ho opustila. Pohřeb se konal tři dny zpátky a dnes v podvečer se setkáváte, abyste uctili jeho památku v Divadle.