Konverzační hra o traumatech a křivdách z minulosti z prostředí Brněnského divadla osmdesátých let.

Derniéra je hra pro devět hráčů odehrávající se v roce 1981 v brněnském Divadle. Skupina herců, zaměstnanců divadla a nejbližší rodina se setkají na rozloučení s jejich zesnulým kolegou, hercem Karlem Dohnalem. Karel byl herec Divadla a mimo jiné také disidentem (podepsal Chartu 77 a otevřeně vystupoval proti režimu, zejména po roce 1968). Kvůli perzekuci režimu se z něho stal opilec. Všichni se schází v Divadle u menšího posezení a uctění památku Karla Dohnala. Při tomto smutečním posezení se začnou na světlo světa dostávat různé tryzny, traumata a vzpomínky na minulost.

Autor hry: Hulk

Co je to LARP?

LARP je hra, ve které hráči ztvárňují určité postavy, podobně, jako se tomu děje u improvizačního divadla. Pouze nehrajete pro publikum, ale pro sebe a své spoluhráče. Hlavním smyslem jako u každé hry je převážně zábava, ale také zážitky a emoce.

Dáváme našim LARPům vzdělávací rozměr, a proto je na konci každé hry krátká skupinová reflexe.

Délka hry: 1h příprava + 3h hra + 0,5h reflexe
Počet hráčů: 9
Počet CP (cizích postav): 1

Registrační poplatek: 600 Kč

Požadavky na kostým
Stačí jakékoliv oblečení bez moderních a rušivých prvků,
nemusí být nutně oblek (záleží na postavě) + vzít v úvahu, že se jedná o umělce.

Termíny běhů

1. běh: 2.3.2024  16:00 (Brno)
2. běh: 7.4.2024  16:00 (Brno)

Registrace

Spuštěna!

(můžete se registrovat do 26.2.)

Na hru se přihlásíte vyplněním registračního formuláře, na jehož základě společně vybereme vhodnou postavu. Před samotnou hrou je třeba nastudovat vlastní postavu (kterou vám zašleme) a přečíst si společnou historii a úvodní texty. Herní mechaniky a pravidla je třeba znát, ale před hrou je znova na místě zopakujeme a dovysvětlíme.

Hra se platí předem. Aby se mohla uskutečnit, je třeba přesný počet hráčů. Pokud vám do toho něco vleze, pokuste se prosím sehnat za sebe náhradníka a dejte nám hlavně vědět. Pokud neseženete, zkusíme to my a poplatek vám vrátíme. Pokud účast zrušíte pět dní před hrou a později, registrační poplatek propadá.

Struktura hry

Příprava:  vysvětlení pravidel, triggerů, herních mechanik, breefing jednotlivých hráčů

Samotná hra

Závěrečná reflexe: asi půl hodiny.

Pravidla

„Rudá stop“ = okamžitá stopka. Pokud tohle uslyšíte od kohokoliv, okamžitě zastavte, vystupte z role a přeruště hru.

„Zpomal“ = pokud tohle uslyšíte, uberte na intenzitě svého hraní.

„Přidej“ = pokud naopak chce od ostatních hráčů hru více intenzivní.

Ruka na hlavě = vystupujete z postavy a jednáte za hráče. Nejste tedy jako postava na scéně.

Žádné fyzické násilí není dovoleno.

Respektujte předem domluvené fyzické hranice! Pokud si nejste během hry jisti nebo váháte, jestli si můžete k člověku něco dovolit, raději to nedělejte.

Romantické scény: romantika není hlavní složkou hry, a proto na ni ani nemáme mechaniku. Pokud byste i tak měli pocit, že by se vaše postava mohla s nějakou blízkostí setkat, domluvte si předem s hráčem druhé postavy, jak chcete romantiku hrát.

Mechaniky

  • Pokud se výše uvedené informace neshodují s tím, co máte v postavách znamená to, že vaše postava ví něco, co není obecně známé. Automaticky platí, že více pravdivá je pro vaši postavu ta informace, kterou máte napsané v životopisu

  • Kouření – ve hře funguje mechanika kouření, každý i když je v reálu nekuřák může hrát kuřáka a jít si zapálit na balkón. Může to být zajímavý způsob, jak se dát do řeči s někým novým.

  • Neherní předměty a lokace jsou označeny růžovou stuhou naopak signifikantní předměty do hry jsou označeny červenou stuhou, tyto předměty budou jistě pro některou postavu důležité.

  • Během hry se bude připravovat občerstvení, i tato akce je součástí hry a tak k tomu přistupujte.

  • Alkohol – ve hře se může vyskytovat i herní alkohol, pro toho, kdo by nechtěl pít ten opravdový. K alkoholu přistupujte, jako k možnému
    katalyzátoru, ale ne fraškoidnímu prvku.

 

Hra Derniéra se odehrává v první polovině 80. let v Československu. Ve hře se můžete setkat s různými dokumenty, které byli v té době důležité, ale dnes mohou být již zapomenuté. Rádi bychom vám poskytli malého průvodce dobovým kontextem a klíčovými pojmy, které vám mohou pomoci lépe porozumět atmosféře 80. let v komunistickém Československu.

80.léta v Československu byla obdobím silného vlivu komunistického režimu na všechny sféry života. Politika, kultura, a dokonce i každodenní život byly ovlivněny oficiální ideologií. Vůdčí postavení ve státě měla Komunistická strana (KSČ). Každý, kdo chtěl dosáhnout vyšší pozice, musel s KSČ buď spolupracovat nebo do ní vstoupit.

Jednou z významných událostí té doby byla “Charta 77“. To byla deklarace, kterou podepsali různí intelektuálové a odpůrci režimu, kteří protestovali proti porušování lidských práv režimem. Signatáři Charty 77 čelili různým formám perzekuce, jako bylo propouštění z práce nebo věznění, v krajních případech dokonce odebrání občanství.

Dalším důležitým aspektem byla “výjezdní doložka“. Pro cestování do zahraničí bylo nezbytné získat povolení od státu. Pro většinu obyvatel to byla někdy až nemožná úloha, která často zahrnovala složitý byrokratický proces.

Kulturní scéna té doby byla poznamenána i zákazem hudby skupiny “The Plastic People of the Universe“. Tato undergroundová skupina byla známá svým nekonformním stylem a texty, které se často dostávaly do konfliktu s oficiální propagandou. Jejich hudba byla zakázána a přechovávání nebo distribuce nahrávek mohla mít vážné následky.

Strach a potlačování “nekalých živlů” bylo pod taktovkou tajné policie Státní bezpečnosti (StB), která perzekuovala disidenty (odpůrce politického režimu) a snažila se potírat jakékoliv protistátní akce. Mezi občany té doby měla velké množství informátorů, kteří dobrovolně či z donucení donášeli na své kolegy, sousedy, kamarády.

Doufáme, že vám tyto informace pomohou lépe porozumět prostředí, ve kterém naše hra probíhá. Pokud máte nějaké otázky, neváhejte se na nás obrátit.



Děj se odehrává v roce na jaře 1981 v brněnském Divadle. Skupina herců, zaměstnanců divadla a nejbližší rodina se setkají na rozloučení s jejich zesnulým kolegou, hercem Karlem Dohnalem. Karel byl herec Divadla a mimo jiné také disidentem (podepsal Chartu 77 a otevřeně vystupoval proti režimu, zejména po roce 1968). Kvůli perzekuci režimu se z něho stal opilec. Všichni se schází v Divadle u menšího posezení a uctění památku Karla Dohnala. Při tomto smutečním posezení se začnou na světlo světa dostávat různé tryzny, traumata a vzpomínky minulosti.
Karel byl dlouholetý herec v Divadle (naše divadlo nemá jméno v textech se objevuje jen jako divadlo s velkým „D“). Byl proti režimu, a tak se nebylo čemu divit, že podepsal Chartu 77. Od té doby to s ním šlo z kopce. Bylo mu postupně zakázáno hrát. Ze začátku musel hrát jen drobné role, poté musel dělat technika a kulisáka až nakonec dostal z divadla výpověď úplně. Karel to těžce nesl. Již předtím se utápěl v alkoholu, ale šlo to s ním čím dál více z kopce. Není se (možná) čemu divit, že od něj žena s dcerou, před asi půl rokem, odešli. Určitě nebyl nejlepším vzorem (nebo ano?). Každopádně ho jednoho dne našla jeho žena mrtvého, když mu nesla oběd, starala se o něj totiž i poté co ho opustila. Pohřeb se konal tři dny zpátky a dnes v podvečer se setkáváte, abyste uctili jeho památku v Divadle.

Medailonky postav

 

48 let. Učitelka na gymnáziu v Brně. Manželka Karla Dohnala. Posledních pár měsíců bydlí s Jiřím Schneiderem. Silná žena, která se snažila být svému muži oporou. Má s Karlem mladou talentovanou dceru, kterou miluje nadevšechno na světe. Posledních několik měsíců bydlí s Jiřím Schneiderem, se kterým začala chodit. Moc se o politiku nezajímá.

70 let. Herečka, matka Karla dohnala. Postarší a velmi vážená žena, všichni k ní chovají obrovský respekt a tak s ní také jednají. Svého syna velmi milovala, byl její všechno. Zprávou o jeho smrti je velmi zdrcená. K smrti nenávidí komunisty, vzali jí prvně manžela a teď i syna.

18 let. Studentka. Dcera Karla a Jiřiny. Hluboce milovala svého otce a vážila si ho nejen pro svoji odvahu, ale také herecký talent. Snaha dostat se na JAMU a vyrovnat se se smrtní jejího otce bude hlavní náplň hry Lucky. Společně s matkou nyní žije u Jiřího. Hlásí se na JAMU. Moc se o politiku nezajímá.

18 let. Studentka, hlásí se na JAMU. Dcera Stanislava Šimka, matka jí však zesnula již před nějakou dobou (1968). Moc se o politiku nezajímá.

49 let. Korepetitorka (doprovod herců na hudební nástroj – klavír) v Divadle a učitelka hry na klavír v lidušce. Manželka uměleckého ředitele Zbyška Rašky. Spíše nenápadná a tichá žena, která se jen tak někomu neotevře. Členka KSČ.

52 let. Herec v Divadle, Karlův méně talentovaný kolega a dobrý kamarád. Jiřině velmi pomáhal v době, kdy na tom byl Karel špatně, z pomoci vzešla láska a tak je Jiřina Dohnalová již několik měsíců Jiřího družka a bydlí spolu. Jiří je spíše nenápadný a snaží se životem co nejlépe proplouvat. Člen KSČ.

47 let. Umělecký ředitel a děkan JAMU, velmi vážená postava. Manžel Ladislavy Raškové. K režimu sice nemá nejvřelejší vztah, ale člověk v jeho pozici se s politiky bavit musí a tak je jeho agažovanost ve straně bez diskuse.

53 let. Ředitel Divadla. Vdovec a otec Jitky. Snaží se co může, aby udržel Divadlo i v této nelehké době pohromadě. Smrt Karla ho zasáhla, velmi si ho vážil nejen jako dobrého herce, ale také jako čestného člověka. Dcera Jitka je pro Stanislava vším a udělal by snad cokoliv, aby byla šťastná.

21 let. Přítel Lucie. Jako technik v divadle se seznámil s Karlem, velmi si ho vážil. Docela velký rebel, ale kdo v jeho věku nebyl. Je mladý, má ideály a pocit, že nemá co ztratit, ale je to to tak doopravdy?

Advokát, přítel Karla Dohnala, mnozí z vás se s ním na pohřbu viděli poprvé. Postoj k režimu? Toť otázka…