Moon

Jednoho dne nám začala Země být malá. Objevili jsme nový solární systém, s desítkami planet a stovkami měsíců. Postupně jsme je terraformovali, uzpůsobili k životu a kolonizovali. Centrální planety se staly vrcholem naší civilizace, s nejnovějšími technologiemi, léky a kulturou. Časem utvořily Alianci, vedenou parlamentem. Planety na Okraji zůstaly Nezávislé, i když život na nich byl mnohem tvrdší. Ale také svobodnější a svým způsobem bohatší, úplnější, opravdovější. A toho si vážíme nade vše.

– Ian Nest, učitel osady Moon

Nedlouho poté, co byla dokončena terraformace, jsme na tomto měsíci založili osadu. I když je to už dvanáct let, stále je Moon jediným větším osídlením na měsíci. Není nás víc než deset tisíc, ale jsme soběstační. Z počátku jsme měli těžkosti a sváry, část nás dokonce jela hledat svůj domov jinam, ale za ta léta jsme se spolu naučili žít, vybudovali vše, co teď máme: školu i lékaře, práci i dostatek potravy. Nežijeme si špatně a nikdy nebudeme, pokud budeme stále pracovat.

– William Taylor, obchodník a nejbohatší obyvatel osady Moon

Moon je nedaleko Aliančních planet, proto sem tam dokážem dovízt nějaký technologie. Co jsem za posledních pár let cestování viděl, sou na tom okrajový měsíce mnohem hůř. Naštěstí taky nemáme žádný problémy s terraformací a děti se nám rodí pořádný. Jinde se to úplně nepovedlo a neobejdou se bez stálýho přísunu tabletek. Tabletky pro každýho. Taky nemusíme nic těžit, to je dobrý. Důlní planety, tam je život těžkej. Věřte mi, sám jsem leccos viděl. A taky tu vyráběj moc dobrou whisku. A to je dobrý.

– TJ Stone, ochranka, navrátilec do osady Moon

O Alianci máme tady na nezávislých planetách zbytečně špatné mínění. Věřte mi, žil jsem tam. Je to vrchol civilizace, lidé se nemusí hnát každý den za tím, aby měli co jíst. Věda a medicína jsou na vysoké úrovni. Každý tam má své místo a pokud ho nechce příliš překračovat, žije spokojený život a je o něj pečováno. Na druhou stranu sám hledám něco jiného, něco, co by mi ukázalo životní směr, a proto jsem opustil Alianci a přijel na Moon. Nemáme Alianci v lásce, však taky hodně lidí nosilo hnědé kabáty a bojovali za Nezávislé v půtkách proti Alianci. Nechceme se nechat svazovat, ale někdy zapomínáme, že Aliance není jen čiré zlo. Je to jen jiný způsob života.

– Mark O´Connor, pilot lodi třídy Firefly, registrované na osadu Moon

Přestože jich je několik tisíc, nežijí zavření ve svých domovech. Každý den se potkávají, znají se a žijí spolu. Jejich život není idylický, to opravdu není. Ale jako by věděli, že drobné půtky a neshody nemohou a nesmí přerůst v něco většího. Většinu opravdu důležitých záležitostí řeší guvernér, který má technicky vzato velké pravomoce. Nynější guvernér však naslouchá několika lidem, kteří jejichž hlas má mezi ostatními váhu. Tito lidé vědí, že jejich rozhodnutí jsou důležitá. Přestože jejich porady bývají velmi bouřlivé, rozhodnutí jsou respektována všemi.

– otec Joseph, kněz osady Moon; z dopisu klášteru

Vrátil jsem se z univerzity a hodně se tu změnilo. Starý guvernér zemřel a na jeho místo byli dva kandidáti. Pan Taylor, kterému jsem vděčný za to, že jsem mohl studovat a Benedikt, můj nejlepší přítel z doby, než jsem odjel na Centrální planety. Víte, někdy je těžké říct, co máte učinit. O´Connor si pořídil novou loď, i když těžko říct, jestli to nejsou větší necky než ty předtím. Ian Nest se vrátil k učitelování, vrátil se TJ, který je tu právem hrdinou. Přijel také nový kněz, otec Joseph. Raw se s ním samozřejmě okamžitě pohádal, ale to není nic nového. Tváří se, jako by ostatní mohli za to, co se mu stalo. Snad jen Sofie ho má ráda, ale i ta se změnila, je snad ještě víc okouzlující než dřív. První, co mě přivítalo, byl rádiový pozdrav Benediktovy matky. Je krásné být zase doma.

– Gideon Allen, lékař osady Moon, po návratu ze studií před půl rokem.

Dneska si možná vezmu svojí slavnostní hůl. Tedy, kdybych nějakou měl. Přeci jen guvernér není zvolený každý týden. Chlapec je to mladý a jistě bude potřebovat poradit. V čem mi může věřit je to, že já mám opravdu hodně zkušeností. Ale jistě nebudu jediný, kdo na něj bude mít vliv. Nevadí. S Taylorem by to bylo mnohem, mnohem horší. Doufám, že ten post tomu chlapci nestoupne příliš do hlavy. To by pak mohl být velmi velmi smutný.

– John Raw, předák honáků, Moon; před inaugurací guvernéra Benedikta Greye

Jako guvernér mám mnoho povinností. Každý se mi snaží radit, ale jenom já nesu odpovědnost za všechna rozhodnutí. Chci říct, že nikoho rozhodně nezklamu, žádného jednoho z těch desíti tisíc, kteří ve mně svěřili svou důvěru. Jsem rád, že mám lidi, kteří mi poradí, ale někdy mám pocit, že mě mají za malé dítě. Rychle jim připomenu, kdo nese zodpovědnost. Nechci si ale nikoho z nich nahněvat na dlouho. Lidé na ně dají, a proto jsem rád, že přijdou všichni.

– Benedikt Grey, guvernér osady Moon

Jako každý týden, i dnes k nám do haciendy přijdou hosté. Můj syn se s nimi bude radit o chodu naší osady. Bývá to většinou velmi příjemné posezení, povídáte si o životě, společně se radíte o tom, co je třeba zařídit a rozhodnout. Vždy dojdete k nějakému kompromisu, i když není nouze o spory a hádky. Lidé na vás všechny spoléhají. Jen éter začíná být poslední dobou neklidný. Asi se o tom budu muset dnes zmínit.

– Caroline Grey, radistka osady Moon

Jsem zvědavá, jak to bude vypadat dnes. Někdy je to příjemné večerní posezení u whisky a vína, jindy na sebe několik hodin všichni řvou. Někdy se Ben urazí a všechny vyžene. Ale to se příliš často nestává. Musíme se nějak domluvit, ostatně všichni chceme, aby Moon fungoval. Jedno pravidlo je jasné. Spory zůstávají za dveřmi haciendy a co se rozhodne tam, všichni dodržují. Tak to do teď fungovalo celého půl roku. Jinak by se lidé mohli začít ptát, proč jsme vždycky pozvaní my a ne někdo jiný. Ale věří nám a my je nezklameme.

– Sofie Troy, práci nemá, osada Moon